Před sezónou jste měl obavy. Zkušení hráči odešli, postavil jste hru na mladých a čekal, jak si s tím poradí. Myšlenky jste měl černější, než to nakonec po podzimní části dopadlo. Po osmi kolech jste vedli dokonce tabulku a nakonec skončili třetí. Kde se v mužstvu vzala taková síla?

Sám jsem byl překvapen, jak se mužstvu dařilo. Už v přípravě jsme ani jednou neprohráli, to je ale hodně ošidné. Nejvíc jsem byl překvapen účastí na trénincích, kdy se pravidelně scházelo 16 až 18 hráčů, nebylo výjimkou, kdy nás bylo dvacet. Jedině pravidelným tréninkem se můžeme někam posunout a výsledky se pak dostaví. V mužstvu je hodně kluků, kteří se teprve seznamují s dospělým fotbalem, takže si to teprve sedá. Hráči, kteří loni sotva nastupovali, nebo hráli ještě za dorost, se najednou stali klíčovými a hra a zodpovědnost už zůstala na nich.

Mezi devátým až jedenáctým kolem jste třikrát prohráli – v Miřeticích a Jankově i doma se Zručí nad Sázavou, což vás asi připravilo přezimovat na prvním místě. Neměli mladíci už moc nosy nahoře?

Nemyslím si. V Miřeticích, ale hlavně v Jankově, to nebylo o fotbale. Doma se Zručí při Týneckém posvícení tři čtvrtiny hráčů nedodrželi životosprávu před zápasem. Víc to nemá cenu komentovat. Navíc se nám v šestém kole doma s Vyšehořovicemi zranil nejlepší střelec Dominik Šejstal, který vsítil sedm branek, a to nás nesmírně oslabilo.

Za podzim jste prohráli čtyřikrát, která porážka vás nejvíce mrzí?

Mrzí všechny porážky a ve všech jsme měli alespoň na remízu. Někdy máte prostě štěstí, někdy smůlu. I my, jako každé mužstvo, jsme neproměnili v každém zápase několik gólových příležitostí. O tom by mohl vyprávět nejvíc Kuba Horký. Na štěstí v posledních kolech dal rozhodující góly. Nejhorší je, že si na výhry každý zvykne a pak těžko prohry koušete.

Devětkrát z třinácti zápasů jste vyhráli. Kdy jste říkal, že jste hráli, jak byste si představoval?

Hned první zápas s Uhlířskými Janovicemi (5:0) jsme odehráli s velkým nasazením. I v Jílovém jsme odehráli vyrovnanou partii a kvůli Jílovskému brankáři Krulišovi prohráli (0:1). V Teplýšovicích jsme určitě vyhráli zaslouženě po dobrém výkonu hlavně v první půli (4:1) a další dobrý výkon jsme podali v posledním zápase v Průhonicích (2:1 po penaltovém rozstřelu).

Mělo mužstvo na to, aby se celý podzim udrželo na výsluní?

Na to, abychom udrželi první místo, bychom museli podávat vyrovnané výkony po celý zápas. V některých utkáních jsme odehráli výborně jeden poločas a do druhého jako by nastoupilo úplně jiné mužstvo. Další velký problém bylo zranění Dominika Šejstala, který by svými góly určitě mužstvo psychicky „nakopl“ a i hra by pak byla lepší.

Pěl jste chválu na svého asistenta Davida Koptu. Byl on tím správným tmelem a dokázal mladé usměrnit?

Před nástupem do funkce trenéra jsme si vyjasnili s Davidem všechny úkoly ohledně vedení týmu. Já připravil letní přípravu a vedl všechny tréninky. David vedl rozcvičování a „zahřátí“ hráčů. V zápasech mladé pušky dirigoval, organizoval a hlavně, když bylo potřeba, tak je i lehce „seřval“ pro dobro týmu a výsledkům.

Co byste chtěl v zimě změnit, aby bylo mužstvo ještě lepší?

Letní příprava a tréninky probíhaly jen s míčem. Proto to hráče bavilo a chodili v nevídaném počtu. Nedovedu odhadnout účast v zimním období na trénincích, když v Týnci prakticky není žádný prostor pro práci s míčem. Takže se budeme muset více zaměřit na kondici. Hráči musí ale chodit pravidelně, aby to mělo nějaký smysl a udržet výkonnost mužstva alespoň na takové úrovni se získáním bodů jako na podzim.

Po polovině sezony jste třetí s pětibodovou ztrátou na první Teplýšovice. Máte chuť se na jaře poprat o postupové místo?

Takhle neuvažujeme. O postupu se nebavíme, to by bylo jen na škodu. Chceme vyhrát každý zápas a předvádět pohlednou rychlou kombinační kopanou.

Komu dáváte na jaře větší šance na postup. Teplýšovicím, které jste u nich vykouřili 4:1, nebo Jílovému, kde jste prohráli 0:2. Nebo si myslíte, že ještě kromě vás, naskočí do postupové hry?

Určitě to nebudu přát týmu, který tam dotlačí rozhodčí. Kdo postoupí, je nám jedno. Proti nám zahrály nejlepší fotbal Vyšehořovice. Od porážky nás zachránil svými zákroky Denis Dvořák. Ale kvalitních mužstev je dost a určitě se bude na co dívat.

Kdy vám začíná zimní příprava, jakou bude mít náplň a s kým sehraje přípravné zápasy?

Zimní příprava začíná 17. ledna. Sehrajeme šest přípravných zápasů – ČAFC Praha, Sedlčany B, Poříčí nad Sázavou, Petrovice, Union Strašnice. V únoru si v týdnu pohrajeme s Bártíkovými Voticemi, kde hraje synovec Marek Slunečko (směje se).

Vyhrál jste v tipovací soutěži TIP lize Benešovského deníku sud piva. Kdo ho vypil a pozval jste i vaše svěřence?

Hráče mi stačí vidět jen při fotbalových činnostech. Protože jsem už dvakrát slavil šedesátiny, tak naposledy pozvu kamarády a sud snad na jaře zdoláme. Někteří už ale nejsou pivaři, ale vinaři, tak musím ještě dokoupit 60 lahví vína!

Jak odpočíváte od fotbalu a kde jste strávil konec roku?

Od fotbalu si rád odpočinu. Konec roku jsem strávil doma a přijímal návštěvy a 25. prosince jsme jeli vlakem s manželkou tradičně do Prahy, kde jsme nasávali atmosféru Vánoc. Druhý den jsme vyráželi zase my na návštěvy.

Co si přejete do Nového roku po stránce sportovní a osobní?

Po sportovní stránce si přeju, abychom předváděli líbivou kombinační hru s vítězným koncem. A jinak všem lidem pevné zdraví, v rodině – zdraví, štěstí, a aby se prostě dařilo.
Zdroj: http://benesovsky.denik.cz/fotbal_region/o-postupu-se-nebavime-rika-bubenik-20170111.html